Co je to svobodný software

Čtyři svobody

Svobodný software odkazuje na svobodu zaručující svým uživatelům volnost ve čtyřech nezbytných oblastech. Absence nejméně jedné z těchto svobod znamená, že aplikace je proprietární, tedy nesvobodný, software.

Licence

Tyto čtyři svobody jsou určovány licencí softwaru. Softwarové licence určují podmínky, pod kterými může být program užíván a opětovně používán. Aby se jednalo o Svobodný software, musí text licence obsahovat alespoň tyto čtyři svobody. Nadace Free Software Foundation a Open Source Initiative udržují seznamy zhodnocených a schválených licencí. Aplikace obvykle nemůže být považována za Svobodný software, pokud se její licence nenachází v žádném z těchto seznamů.

Existuje velké množství licencí s různými zaměřeními a softwarový produkt nebo jeho součásti mohou být licencovány více než jednou licencí. Skutečný výběr licence je otázkou strategie, ale doporučujeme vám vybrat jednu z nejčastěji užívaných licencí. Pro více podrobností k právním a licenčním otázkám ČTĚTE VÍCE ZDE...

Výhody

Svobodný software je o svobodě. V praxi toto nabízí spoustu výhod pro uživatele, organizace, podniky a vlády.

Synonyma

V průběhu času lidé přišli s dalšími označeními Svobodného softwaru. Často bylo pro tyto náležitosti motivací vyzdvihnout různé poměry a předejití zmatku.

Svobodný software (Free software) byl poprvé definován výše zmíněnými čtyřmi svobodami v rámci projektu GNU v roce 1986. Později v roce 1998 byl jako marketingová kampaň pro Svobodný software ustanoven Otevřený kód (Open source), za kterým stály ty stejné svobody. Další široce známé označení Svobodného softwaru je Libre Software, aby se předešlo dvojznačnosti anglického slova "free". Můžete se tak setkat se zkratkami FOSS (Free Open Source Software) a FLOSS (Free Libre Open Source Software).

Úroveň svobody dané softwarové nabídky je vždy určována licencí, nikoliv značkou. Jinými slovy se nenechte zmást různými termíny pro ty stejné funkce. Pokud vás zajímá historické pozadí a proč upřednostňujeme původní termín, můžete si o tom PŘEČÍST VÍCE...

Existují také termíny, které jsou často mylně zaměňovány jako synonyma pro popis Svobodného softwaru. Volné dílo (Public Domain) je jedním z takových termínů a je důležité si říct o rozdílech mezi Svobodným softwarem a Volným dílem. Pokud se na to podíváme jednodušeji, volné dílo je takové dílo tvořivosti (včetně softwaru), na které neplatí žádná autorská práva. Práva na tato díla buďto vypršela, byla výslovně odřeknuta, nebo na něj neplatí. Tyto velmi obecné principy za volným dílem a rozhodující faktory, z čeho se volné dílo skládá, budou vždy vyhodnocována právními principy dané země, ve které se dílo bude používat.

Zatímco software jako volné dílo se může přesně překrývat s cíli Svobodného softwaru, zpravidla Svobodný software není synonymem pro volné dílo. Ve skutečnosti je většina Svobodného softwaru svázána pravidly autorského práva. Evropská unie, současná autorská práva a patentové systémy obzvlášť komplikují přesnou identifikaci díla jako volného díla. Aby se předešlo nejasnostem v tom, jak byste měli vyjádřit záměr, že chcete sdílet kousek vaší práce, je upřednostňováno spíše použití licence Svobodného softwaru než představení vaší práce jako volného díla. To proto, že licence Svobodného softwaru je schopna poskytnout jasné a všeobecné právní informace o právech a povinnostech, která jsou zahrnuta pro užívání takového softwaru.

Další pohledy

Množství výhod Svobodného softwaru je samo o sobě prospěšné, ale také pozitivně přispívá do jiných technických i netechnických odvětví. Od založení FSFE v roce 2001 zkoumáme, jak Svobodný software působí v různých oblastech.

• Demokracie: technologie značně ovlivňují dnešní společnost. Proto je třeba, aby kontrola nad technologiemi byla v rukách všech, nikoliv jen nějaké malé skupiny.
• Otevřené standardy: Otevřené standardy lidem umožňují volně sdílet všechny druhy dat a s dokonalou přesností. Takto odolávají uzamčení nebo jiným umělým zábranám proti spolupráci, a také podporují výběr mezi dodavateli a technologickými řešeními.
  
• Vzdělání: Svobodný software je z pedagogického hlediska lepší; jeho základní duch svobody a spolupráce je tím správným duchem vzdělávání v demokratickém prostředí.
  
• Veřejné zakázky: Svobodný software se skvěle hodí pro veřejný sektor. Je to veřejný zdroj, který mohou vládní organizace používat, studovat, vylepšovat a sdílet mezi sebou. Pro občany to znamená transparentnost, úsporu nákladů a svobodu komunikace s vládou způsobem, který jim vyhovuje nejlépe.
  
• Mezinárodní spolupráce ve vývoji se zabývá udržitelným vylepšováním celosvětových ekonomických, sociálních, ekologických a politických podmínek. Svobodný software se stává nepostradatelnou základní technologií, která zaručuje mezinárodní spolupráci v souladu se zákonem. A díky opětovnému použití umožňuje celosvětové škálování zároveň s přizpůsobováním se místním podmínkám.
• Umělá inteligence (AI) v posledních několika letech prochází obrovským vývojem, který nebude zpomalovat, spíše zrychlovat. Ačkoliv AI aplikace mají prospěch ze životů mnoho obyvatel, také mohou podkopávat naši schopnost ovládat technologie a ohrožovat základní svobody. My zkoumáme, jak vydávání AI aplikací s licencemi Svobodného softwaru určuje cestu pro více dostupnosti, transparentnosti a férovosti.
  
• Konec softwarových patentůje opatření, které nám umožní dosáhnout světa, ve kterém uživatelé softwaru mohou přispívat do vývoje a distribuce softwaru. Softwarové patenty přidávají k vývoji a distribuci softwaru právní a finanční rizika tím, že dávají držitelům patentů právní moc zakázat vývojářům softwaru, aby používali patentované nápady. Výsledkem toho jsou pak softwarové patenty, které jsou škodlivé pro inovaci, ekonomii i pro společnost.
  
• Udržitelnost: Svobodný software může každý používat bez omezení v minulosti, současnosti i budoucnosti. Jak ukazujeme v naší krátké studii, skrze Svobodný software můžeme programy udržovat a předejít zastarávání softwaru. Také můžeme opravit a znovu využívat hardware, prodloužit jeho životnost a chránit přírodní zdroje.